a tak...
|
Všechno začalo 25. února letošního roku. Roger oznámil na 2. červen oficiální vydání nového alba "Is This the Life We Really Want?". Než však ty tři měsíce uplynuly, Roger vypustil do světa tři písně. První z nich byla "Smell The Roses". Zařekl jsem se, že si neposlechnu žádnou ze skladeb dřív než v kontextu celého alba. Tedy 2. června. Vydržel jsem to. Ale v konfeře Pink Floyd fanklubu se objevil text. To mi nedalo a tak jsem se nad text posadil a po pár hodinách se mohl pochlubit ostatním členům překladem. No překladem, asi by se to tak i dalo pojmenovat. Jsem samouk a k jazyku přistupuji dost svévolně a pracuji s ním dost nevybíravě. Faktem je, že jsem sklidil úspěch. To bylo 22. dubna. Po pár dnech přesněji 9. května poslal Roger do éteru druhou skladbu. Byla to "Déja Vu". Opět bez poslechu, pouze ze psaného textu jsem vytvořil další překlad. Myslím, že to dopadlo zase dobře. Tedy alespoň podle ohlasu ostatních členů fanklubu. 19. května byla zveřejněna třetí skladba "The Last Refugee". Vše proběhle dle stejného modelu jako u dvou předchozích skladeb. Bez poslechu, pouze podle napsaného textu jsem stvořil i překlad třetí písně. I ten se líbil. Když druhého června album vyšlo a já si ho šestého přinesl od svého obchodníka hudbou, hezky v klidu jsem si ho s texty v ruce poslechl a byl jsem nadšený. Deska se mi moc líbila. Ostatně mám v oblibě více desky Rogerovy než Davidovy. Na konci června jsem byl osloven fanklubem, zda bych nechtěl, album přeložit celé. Dvorní překladač se s touto deskou nějak niterně nesžil a měl s ní osobní problém. Proč ne, to se může stát každému. Na nabídku jsem kývl. A tak jsem nejdříve pátral po netu a hledal text alba, protože luštit to z těch blech v bookletu se mi opravdu nechtělo. Po nějakém čase jsem objevil celý text, včetně zvuků a pasáží, které se objevují mezi jednotlivými skladbami. Pak už jsem jen seděl, civěl do počítače, hledal ve slovníku, a moc mi to nešlo. Nebyla ta správná konstelace hvězd. Až v září, kdy jsem odjel zase na loď jsem se pustil opět do práce. A to byla jiná. Práce mi šla pěkně od ruky a texty se rodily jeden za druhým. V průběhu tří týdnů jsem přeložil celé album. Nebyla to jednoduchá práce. Hlavně se dobrat toho, co tím básník chtěl říci. Hledání těch správných slov a obratů... Nejnáročnější byly ty různé útržky z rozhlasu a televize. Ale povedlo se. Hodně tomu přispěl fakt, že posledních pár zářijových dnů jsme stáli v Amsterdamu, nic se nedělo, já byl na lodi sám a mohl jsem se věnovat pilování a ladění celého textu. Četl jsem ho tolikrát... Teď už se mohu v klidu posadit, vložit CDéčko do přehrávače a s překladem v ruce si jej vychutnat. Přeji Vám příjemný, ničím nerušený poslech. P.S. Překlad si otevřete kliknutím na obal desky. 30. září 2017 |
a tak... z předchozích let
Rok 2oo9 Rok 2o1o Rok 2o11 Rok 2o12 Rok 2o13 Rok 2o14 Rok 2o15 Rok 2o16